Zootechnika v našem chovu

   Zootechnická opatření v ekologickém chovu včel – hrubý základ

   Nejdříve by bylo vhodné vysvětlit si, co to je vlastně zootechnika ve včelařství. Podle mě to jsou úkony se včelstvy, které volím podle průběhu včelřského roku, potřeb včel a prevence nemocí (parazitóz). Přitom včelařský rok začíná jinak než náš lidský. Začíná obdobím odpočinku a končí přípravou na odpočinek. Včela má takové šestiměsíčí.

   Začíná podletím, kdy se včely připravují na podzim, upravují si umístění zásob. V roji převládají dlouhověké včely, i když jsou tam ještě létavky v procentuálním zastoupení cca 20%. Tyto včely ke konci podzimu vyletí ven z úlu umřít. Včely si tekuté zásoby k místu, kde bude umístěn zimní chumáč. Konzervují všechen pyl v plástech. Snižuje se rychle plodování, ke konci období by již neměl být žádný plod v úlu. Začátkem období je dobré provést varroamonitoring otevřením všech zavíčkovaných dělničích buněk, ve kterých jsou již kukly s tmavšíma očima až k líhnutí. Které se kontrolují optoskopem a vyhodnocuje se počet životaschopných zakladatelek varroa a jejichdcer. Spad na podložkách není vypovídající. Ke konci období, kdy se teploty pohybují v rozmezí 15°C – 5°C by už včelstvo mělo být bez plodu. Pokud tam je, je třeba provést zaklíckování matky. V případě, že monitoring vyzní pozitivně, je třeba aplikovat organickou kyselinu. Pozitivní včelstva vyřadit z dalšího množení a pracovat s nimi už jen jako s produkčními.

   Následuje včelařská zima. Toto období je charakterizováno nízkými teplotami, které by neměly vystoupit nad 5°C. Včelí roj je uskupen do stáhlého chumáče s matkou uprostřed. V případě, že by v tomto období byl v úle plod, včely by ho instinktivně zahřívaly. Tím by zbytěčně vzrostla spotřeba zásob a včelám by se rychleji plnil výkalový váček. Kdyby byla zima silná a teploty by nevystoupily krátkodobě nad 10°C, včelám by se přeplnil výkalový váček a kálely by v úle. Jinak vlastně v tuto dobu může včelař na dovolenou, včely není dobré rušit.

   Po zimě následuje předjaří. Zde je typické střídání denních teplot nad 10°C a nočních klesajících pod nulu. Včely létají na prolety, vyprazdňují si výkalové váčky a začínají nosit první nektar a pyl většinou z vrb a lísek. V tuto dobu je třeba zkontrolovat přítomnost matky. V případě, že jsme na podzim matku zaklíckovali, je třeba ji s prvním proletem včel a oteplením nad 10°C pustit z klícky. V případě nedostatku zásob medu je třeba je doplnit aby včely šly do rozvoje a matka se v průběhu předjaří, kdy průměrná teplota neklesá pod 8°C a v noci nemrzne, plně rozkladla a včelstvo se připravilo na jaro a první snůšku. V tomto období dochází k umírání dlouhověkých včel a nahrazením novou plnohodnotnou generací včel.

   Nejkrásnějším obdobím je jaro. Včely začínají naplno donášet do úlů nektar a pyl, začínají kvést ovocné stromy a louky. Včelstvo musí být již silné a připravuje se na rojení, zároveň je třeba včelám rozšířit prostor, aby měly kam donášet nadbytek nektaru. V tomto období mají včely nejsilnější stavební pud, kdo propase tuto šanci na kompletní obměnu včelího díla, již další v tomto roce nedostane. V období, kdy již jsou z větší části zaplněné všechny buňky v díle, je nutno kontrolovat plodiště, kvůli stavbě matečníků a využít je na tvorbu oddělků formou rojení. Tyto matečníky jsou nejvyšší kvality. Koncem tohoto období by včely měly být v nejlepší kondici a počtu. Je třeba provést kontrolu na varroázu formou otevření buněk s trubčím plodem. V případě vysokého napadení je třeba provést umělé rojení přesypáním. V tuto dobu provádíme první medobraní květového medu, avšak vždy tak aby včelstvu zůstalo min 10 kg medných zásob v každém odsazeném nástavku, kde se nachází plod, či ekvivalent zásob v dalších nástavcích. Při poklesu zásob matka omezí plodování.

   Dalším obdobím je léto. Léto pro včelaře nadchází ukončením květu nektarodárných luk či počátkem květu lip a lesních ostružin. Léto mnoho včelařů podceňuje. V případě, že včely měly dostatek zásob z jara, jsou velmi silné a donesou nám dost nektaru z lip, ostružiníků, pohanky, malin a medovice. Včelař může, či v případě výskytu medovice musí vytočit med, jelikož již je třeba nechat včely vytvořit zásoby medu na období klidu a rozvoje, což znamená na podzim, zimu a předjaří. Pro nás to znamená ponecháním min 20 kg medných zásob na produkční včelstvo. V průběhu druhé poloviny léta, většinou po medovicovém medobraní, je třeba vyndat staré souše z předchozího roku a nechat včely uspořádat zásoby na nově vystavěných plástech, pokud možno obměna na 100%

   Podletí je konec včelařského roku. Je to čas rozsáhlých kontrol v úlech. Je třeba zkontrolovat stav zásob medu, zaměřit se na konzistenci. V případě výskytu melicitózy uváženě přestavit dílo v úle či doplnit zásoby na kvetoucím vřesu či doplnit medem z jara. Z úlů sejmout medníky, pokud již nejsou sejmuty z konce léta po posledním medobraní. Na oddělcích nasadit stropní krmítka pro jarní podněcování medným roztokem. Koncem podletí začít s varroamonitoringem formou kontroly dělničího plodu. Pozor, až po vylíhnutí generace zimních včel. Je třeba vybrat včelstva k dalšímu množení pro příští rok. Ve včelstvech se zvýšeným výskytem varroázy provést léčení pomocí organické kyseliny povolené v bioprovozech. Takto léčená včelstva a matky v nich vyřazujeme z dalšího šlechtitelského programu.

   Toto je pouze hrubý popis zootechnických opatření na našem statku, pro zvládnutí zootechniky v biochovech je třeba nejprve zvládnou chov včel v konvenčním systému a hlavně umět značit matky a s tím spojenou důslednou evidenci vlastností daných matek. V případě bezhlavého najetí na tuto zootechniku se vystavujete rizika, že přijdete o svoje včely.

  Podrobně bude zootechnika probírána na speciálním kurzu v systému vzdělávání PSNV-CZ LŠNV ekologický chov včel. Každý včelařský provoz má odlišný systém zootechniky.